Dříve rada, nyní recept
Více než 60 % lidí, co zaklepe na dveře ordinací praktiků, má nadváhu nebo obezitu. Kopíruje tak celorepublikový trend. K praktickým lékařům chodí většinou kvůli nemocem, které s obezitou úzce souvisí. Lékaři jim nově umí pomoci nejen radou, ale i léky, které jim ke zdravé váze pomohou. O možnostech farmakologické léčby obézních a nemocných pacientů lékaři diskutují od 12. listopadu na XLIV. výroční konferenci Společnosti všeobecného lékařství ve Zlíně.
„Dosud jsme mohli pacienty s nadbytečnými kily léčit pouze omezeně a povzbuzovat k tomu, aby svou váhu upravili, a zlepšili si tak zdravotní stav. Řada z nich už totiž trpí nemocemi, které z obezity vycházejí nebo je nadbytečná váha zhoršuje. Jde například o cukrovku 2. typu, nemoci srdce a cév, metabolická onemocnění či bolesti pohybového aparátu. Nyní máme k dispozici další, velmi účinné léky, které nemocným mohou v hubnutí pomoci,“ říká doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc., předseda Společnosti všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP.
Obezita je nemoc a jako nemoc je také třeba ji léčit, shodují se lékaři. „Do ordinace mi chodí řada pacientů, kteří se už bezpočtukrát pokoušeli zhubnout. Shodili třeba tři čtyři kila, ale z různých důvodů nezvládají pokračovat. U obézních jedinců neplní jídlo funkci jako u zdravých. Nezažehnávají hlad, ale kompenzují například psychickou nepohodu,“ vysvětluje MUDr. Igor Karen, předseda sekce pro diabetologii a obezitu SVL. Potraviny bohaté na cukr, sůl a tuk totiž působí v mozku podobně jako návykové látky – aktivují dopaminový systém odměny. „I když tělo fyzicky hlad necítí, mozek si žádá další dávku odměn. Potraviny s vysokým glykemickým indexem zvyšují hladinu cukru v krvi, tělo pak uvolní velké množství inzulinu, ten cukr sníží, a mozek tak hlásí, že má opět hlad, i když člověk před chvílí jedl a má plný žaludek. Chuť na sladké navíc zvyšuje hormon stresu – kortizol. To vše nyní umíme pomocí moderních lékových skupin, jako jsou agonisté GLP-1 nebo duální agonisté GLP-1/GIP, korigovat a pacientům skutečně pomoci,“ říká MUDr. Karen. „GLP-1 navíc působí přímo na kardiovaskulární systém – zlepšují funkci cév, snižují krevní tlak i zánět, a tím prokazatelně snižují riziko infarktu či cévní mozkové příhody. Výrazný přínos má léčba také u spánkové apnoe, která se často s obezitou pojí – potíže často ustupují při 20% snížení hmotnosti. Samozřejmě je ale nutné i cvičit a posilovat krční a žeberní svaly.“
V České republice trpí nadváhou nebo obezitou více než 60 % dospělých. Náklady na jejich léčbu tvoří dle odborných odhadů až 10 % celkových výdajů na zdravotnictví – tedy desítky miliard korun ročně. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se v roce 2020 celkové náklady na zdravotní komplikace spojené s nadváhou a obezitou v Česku pohybovaly kolem 150 miliard korun. „Nadměrná tělesná hmotnost výrazně zatěžuje zdravotní systém. Podle statistik má přibližně 80 % pacientů s diabetem 2. typu nadbytečná kila. Nadváha a obezita také stojí za 60–75 % případů hypertenze, lidé s vyšší hmotností mají až 2–3× větší riziko kardiovaskulární příhody a 2–4× vyšší riziko vzniku osteoartrózy kolenního kloubu. Proto jsme rádi, že máme k ruce nástroj, který může pomoci,“ dodává MUDr. Karen s tím, že vítá ustanovení nového ministerstva sportu, prevence a zdraví právě kvůli stavu české populace.
Pokud nemá jedinec další přidružená onemocnění, pak léky na obezitu v současné době v Česku nehradí žádná zdravotní pojišťovna. Jak ale říká MUDr. Karen, většina jeho pacientů chápe, že investuje do svého zdraví a je ochotna si léky platit. „Když se cena rozpočítá na den, tak to vychází kolem 130 korun, to je jak krabička cigaret nebo ‚meníčko‘ v restauraci,“ dodává lékař.
